Vaginismus může být pro ženu velmi nepříjemným problémem.
- Co to je?
- Jak se vaginismus projevuje?
- Kdo patří mezi ohroženou skupinu?
- Jaké jsou příčiny vaginismu?
- A dá se vůbec nějak léčit?
Na to se podíváme v následujících řádcích.
Co přesně je vaginismus?
Vaginismus řadíme mezi ženské sexuální dysfunkce. Jedná se o opakující se nebo přetrvávající silné a mimovolné stahy svalstva poševního vchodu, v oblasti hráze mezi pohlavím a konečníkem. Tyto stahy zcela nebo částečně znemožňují penetraci, a tedy vniknutí penisu nebo erotické hračky do pochvy.
„Jakmile něco vniká do vaginy, musí se svaly u vaginálního otvoru trochu uvolnit, aby se otvor roztáhl. Namísto toho se svaly při vaginismu stáhnou, čímž se zúží vaginální otvor a do vaginy nemůže nic proniknout,” vysvětluje gynekoložka Nazema Y. Siddiquiová.
Navíc vzniklý stav nelze žádným způsobem ovlivnit vůli, protože jde o reflex. Pro ženu je přitom vaginismus velice nepříjemný a bolestivý. Výskyt vaginismu se uvádí mezi 1 – 7 %, v české populaci uvedlo zkušenost s vaginismem zhruba 0,55 % žen. Ale skutečný počet žen, které si vaginismem prochází, může být mnohem vyšší, neboť spousta z nich se bojí nebo stydí o svých problémech mluvit.
Primární a sekundární vaginismus
Vaginismus se pak dále rozděluje podle mechanismu vzniku na tzv. primární a sekundární.
- Primární vaginismus není navázán na žádnou předešlou zkušenost s penetrací.
- Sekundární vaginismus je získaný v průběhu života a předpokládá se, že žena má za sebou z minulosti zkušenosti s penetrací, která byla úspěšná a nebolestivá.
Starší lékařské definice navíc rozlišují vaginismus podle míry závažnosti. V nejtěžším stupni u pacientky ani není možné provádět gynekologické vyšetření. Naopak pohlavní styk může být dokonce v lehčí fázi poruchy možný, avšak vždy bývá bolestivý.
Vlevo průchozí pochva, vpravo pochva zablokovaná vaginálními svaly
Jak se vaginismus projevuje?
Povětšinou se vaginismus projevuje při pohlavním styku. Průnik penisu do vaginy je tímto stavem ztížen či zcela znemožněn.
Vaginismus se však nemusí projevit pouze při pohlavním styku. Stejným způsobem bývají znemožněny i jiné typy penetrace – při již zmíněném gynekologickém vyšetření, ale i při vkládání pesaru, tamponu či jiné menstruační pomůcky, jako je menstruační kalíšek.
Pacientka může odlišně reagovat na různé podněty, některým nevadí pohlavní styk, ale reagují tak například pouze na gynekologické vyšetření.
Další příznaky vaginismu
Pacientky trpící vaginismem mohou rovněž pociťovat pálení, těsnost v pochvě a různé další nepříjemné doprovodné symptomy. Žena mnohdy odmítá nejen samotný pohlavní styk, ale i jakékoli doteky v oblasti genitálu. Objevuje se navíc i reflexní svírání stehen a prohýbání páteře. Přítomná u projevů může rovněž být neurotická nadstavba.
Vaginismus naopak nemusí být nutně doprovázen sníženým libidem, ani u ženy nevymizí schopnost prožívat orgasmus.
Koho může vaginismus postihnout?
Vaginismus může postihnout ženu či dívku nezávisle na věku. P
- Primárním vaginismem trpí mladé dívky už před zahájením pohlavního života.
- Získaný vaginismus postihuje ženy v každém období života. Do určité míry mohou k tomuto problému být náchylnější starší ženy, neboť vaginismus souvisí též s menopauzou.
„Někdy k vaginismu dochází po porodu, jindy trápí ženy, které prodělaly kvasinkovou infekci,” říká gynekoložka Jennifer Wuová.
Je nutné vaginismus řešit s lékařem?
Bolestivý pohlavní styk je poměrně častý. Alespoň občas jej prožijí, jak udávají statistiky, dokonce tři čtvrtiny žen. Jen u menšiny se ovšem jedná o diagnózu vaginismu.
Má-li však žena podezření na tento problém, s lékařem by jej měla řešit vždy. Dosud neexistují žádné diagnostické metody, které by byly schopny přímo odhalit vaginismus. Lékař tak musí provést anamnézu pacientky a vyšetřením oblasti pánevního dna vyvrátit možné další původce problémů, jako jsou například infekce. K vyšetření poslouží mimo jiné stěry či ultrazvuk.
Důsledky vaginismu
Vaginismus vede k sexuální frustraci obou partnerů a k narušení i původně fungujícího partnerského vztahu. Ve vážnějších případech je absence sexuálního života důvodem k rozchodu. Jak upozorňují lékaři, rovněž ve vážnějších případech může být i podkladem sterility.
Vaginismus totiž pochopitelně znemožňuje i přirozené početí vlastního potomka. A jak lékaři uvádějí, právě touha po dítěti bývá častým hnacím motorem, který pár přivede do ordinace, i když v té době často již několik let trpí nefunkčním intimním životem.
S jakým lékařem byste měla vaginismus řešit?
Tím prvním, komu se pacientka svěří, může v mnoha případech být i praktický lékař. Další postup léčby by však měl již být v rukou specialisty.
Žena by se měla obrátit na gynekologa či sexuologa. Vaginismus je méně známým problémem, o kterém řada žen ani neví, tudíž se o něm i zdráhá mluvit. Je proto důležité, abyste si našla nejen odborného lékaře, ale také takového, kterému můžete plně důvěřovat a dokážete před ním odložit veškerý stud.
„Dříve jsem se styděla za svoji neschopnost mít sex, ale poté jsem se s problémem svěřila svým nejbližším, protože jsem cítila, že potřebuji jejich podporu. Kdyby mi diagnostikovali rakovinu, celá společnost by při mě také stála, pomáhala mi, či by přinejmenším byla ohleduplná.
Žádná z nemocí či dysfunkcí není vaše vina. Nejlepším krokem k uzdravení je nabídnutá pomoc vašich blízkých a stejně tak schopnost o pomoc a podporu požádat,” říká paní Stáňa, která si vaginismem sama prošla.
Podle příčiny problému byste navíc měla zvážit, zda je vhodné, abyste svůj problém řešila též v součinnosti s psychologem či psychoterapeutem.
Jaké jsou příčiny vaginismu?
Vaginismus má celou řadu příčin a odborníci si stále nejsou příliš jisti mechanismem rozvoje tohoto problému. Mluví se o možném vlivu poškození nervů.
Odhalit původce tohoto problému je přitom pro pacientku velmi důležité, aby mohla být zahájena adekvátní léčba.
Jaké příčiny mohou vyvolávat vaginismus? Rozdělit je můžeme na skupinu příčin fyziologických a psychologických.
Psychologické příčiny vaginismu
Trauma
Psychické trauma bývá nejčastěji důsledkem znásilnění nebo sexuálního zneužívání. Oběť často trpí sebeobviňováním a studem. Podle psychologů není výjimkou, že se se svým traumatem snaží i řadu let vypořádat sama.
Podle odborníků je především zásadní, jestliže se žena s prožitým traumatem svěří, brát tento fakt naprosto vážně a nijak její prožitou zkušenost nepopírat a nebagatelizovat.
Psychologové jako cestu k vyrovnání se s traumatem doporučují především otevřenou komunikaci, která vede k navození důvěry mezi partnery a k tomu, aby tak žena mohla začít pracovat na obnovení pocitu vnitřního bezpečí.
Současně považují za důležité naučit se sdělovat své potřeby a požadavky. Žena si díky tomu opět může sex vštípit jako akt, který je příjemný.
Nezkušenost
Vaginismus může vyvěrat taktéž z malé nebo žádné zkušenosti. Dívka při prvním pohlavním styku může být nervózní, trpět strachem z bolesti nebo mít pochybnosti nad výběrem vhodného partnera.
Určitá míra nejistoty je před vstupem do intimního života pochopitelně zcela normální. Ani první sexuální styk by však neměl být pro ženu traumatizujícím zážitkem.
Důležitá je pro dívku sexuální osvěta ve věci nechtěného otěhotnění, ochrany před pohlavními chorobami a přirozeně též vhodný partner, s nímž může žena otevřeně probrat svoje obavy.
Strach z pohlavního styku
Žena může mít z pohlavního styku strach i za předpokladu, že už zkušenosti má. Ten může vyvěrat z násilného chování muže, který se snaží partnerku nadměrně kontrolovat, sexuální akt nechápe jako intimní a citlivé splynutí dvou bytostí, ale je při styku hrubý. Žena pak může trpět obavou z partnera i z možného vlastního fyzického poranění.
„Když se začneme bát bolesti ve vaginální oblasti, máme tendenci napnout pánevní dno, což v podstatě vytváří začarovaný kruh, neboť průnik nás doopravdy začne bolet,” říká gynekoložka Nazema Y. Siddiquiová.
I po boku empatického partnera může žena trpět nejistotou, například co se týče obav z možného otěhotnění. Opět je řešením si otevřeně o svých pocitech promluvit a nastavit si ve vztahu jasná pravidla.
Příčinou vaginismu mohou i ve fungujícím partnerském svazku být též bloky vyvěrající z nedostatečného sebevědomí.
Výchova
Lékaři se shodují na tom, že zásadní příčinou vaginismu může být též příliš prudérní sexuální výchova. Žena se pak nedokáže při sexu adekvátně uvolnit, neboť je přesvědčena, že se dopouští nesprávného jednání.
Řešením je tedy opět primárně včasná sexuální osvěta a detabuizování sexu, který by měl být vnímán jako zcela přirozená součást lidského života.
Homosexuální orientace
Dosud nepřiznaná odlišná sexuální orientace bývá rovněž důvodem, proč se tělo do určité míry „brání“ pohlavnímu aktu.
Odlišnou sexuální orientaci je potřeba brát jako něco přirozeného. Jedná se o intimní záležitost, se kterou se nemusí homosexuálně orientovaný jedinec svěřovat každému na potkání. Není ani vhodné úmyslně tyto pocity potlačovat a snažit se je přehlížet.
Podporu a přijetí je vhodné hledat u nejbližšího okolí v podobě rodiny a přátel. Přínosné je taktéž najít v přátelské rovině člověka s obdobnou životní zkušeností.
Fyziologické příčiny vaginismu
Porod
Poporodní poranění se mohou hojit velmi komplikovaně. A právě tady lze dle lékařů hledat jednu z možných příčin rozvoje vaginismu. Náročný, ale i běžný porod je pro ženu bolestivou záležitostí a právě bolesti mohou být spouštěcím mechanismem pro vaginismus.
Druhým důvodem, který může být podkladem pro rozvoj tohoto problému, jsou hormonální změny související s těhotenstvím.
Porod může navíc hrát roli nikoliv jako spouštěcí mechanismus vaginismu, ale ženy jej často řeší naopak až v důsledku svého postižení. Řada žen trpící tímto problémem spontánně otěhotní. Mají pak ovšem oprávněný strach, aby jejich potíže neohrozily dítě. Porodníci však ubezpečují, že naprostá většina žen s touto diagnózou nakonec porodí přirozeně.
Endometrióza
Endometrióza patří mezi nejčastější onemocnění žen reprodukčního věku. Buňky endometria se při něm nacházejí i mimo děložní dutinu.
Současně si však tyto buňky stále zachovávají původní schopnost reagovat na výkyvy hormonální hladiny. To vede v údobí menstruace ke standardnímu krvácení, ale také k rozvoji chronického zánětu. Tento stav může vyústit až k neplodnosti.
Endometrióza může vyvolávat i vznik srůstů vnitřních orgánů. Zpočátku se projevuje zejména bolestivým pohlavním stykem.
Jestliže se dlouhodobě neřeší, vyústí mnohdy až v rozvoj vaginismu, neboť žena trpí bolestmi a dostává se do celkové duševní nepohody, na což její tělo reaguje právě rozvojem vůlí dále neovlivnitelných spasmů.
MĚJTE PŘEHLED: Endometrióza: Co když tkáň endometria roste jinde v těle?
Zánět močových cest
Vaginismus se velmi často vyskytuje i u žen, které trpí častými infekcemi močových cest, neboť typickým projevem zánětu bývá i bolestivost při pohlavním styku.
Zánět je nutné zavčasu odhalit a léčit. Původcem je obvykle střevní bakterie E. coli. Nicméně lékaři upozorňují, že na vině jsou v některých případech dokonce i pohlavně přenosné patogeny. Ty následně mohou vyvolat chronický zánět dělohy, vejcovodů (salpingitida) a vaječníků.
Kromě toho, že jsou bolestivé, jsou i nebezpečné. Neléčený zánět močových cest může postupovat až do ledvin a v krajním případě způsobit dokonce sepsi (akutní poškození až selhání ledvin). Přeléčením by navíc měl projít i ženin sexuální partner. Jde o cestu, která může zabránit opakování infekce.
Cysty
Cysty na vaječnících ženě nemusí způsobovat žádné obtíže, zejména pokud jsou drobné. Cystu na vaječníku může doprovázet typická bolest v podbřišku.
Bolestivou odpověď na penetraci je nutné adekvátně řešit. Vaginismus může být v tomto případě vyvolán spojením gynekologických potíží a zároveň psychických zábran. Bolest při styku tím dále eskaluje, navíc je žena velmi úzkostná.
Cysty na vaječnících navíc představují potenciální problém, jestliže se zvětší a prasknou. V krajním případě mohou vyústit v krvácení do dutiny břišní.
Podobně patří podle lékařů k možným důvodům, proč se u ženy objevil vaginismus, také myomy na děloze.
Menopauza
Spouštěčem vaginismu může být také věk a s ním spojená menopauza. V tomto období dochází k poklesu hladiny progesteronu a estrogenu.
Zodpovědný je za to především útlum funkce vaječníků. Praktickým dopadem tohoto stavu, který je v životě ženy nevyhnutelný, je především ztráta plodnosti. Dochází k vymizení menstruace a žena nemůže přirozeně otěhotnět.
Současně s tím však ruku v ruce kráčí některé nepříjemné doprovodné projevy. Vagina ztrácí svou přirozenou pružnost a objevují se problémy s vaginální suchostí, což může vést k nepříjemným až bolestivým pocitům a potažmo až právě k vaginismu.
Operační výkony
Fyziologickou příčinou může být prakticky jakýkoliv typ pánevní chirurgické operace. Zejména gynekologové jako rizikové v tomto směru uvádějí operační výkony v oblasti malé pánve.
Bolest vulvy
Vaginismus může být podle odborníků taktéž odpovědí na bolest vulvy z jiných příčin. Na bolestivé podněty a případné vnější podráždění potom žena reaguje odmítáním jakékoliv stimulace, neboť je v celkovém napětí.
ČTĚTE TAKÉ: Dlouhodobá a nevysvětlitelná bolest vulvy se nazývá vulvodynie. Čtěte o příčinách a léčebných metodách.
Vrozené vývojové vady
Vrozené vývojové vady jsou sice méně časté, nicméně je nelze zcela vyloučit. Mohou být jedním z etiologických faktorů, jejichž následkem je dyspareunie neboli bolestivý pohlavní styk.
Onemocnění
Je nutné též vyloučit, že by původcem vaginismu mohlo být nějaké závažné onemocnění. Spektrum diagnóz, které lze v této souvislosti zmínit, je značně široké.
Zejména je nutné vyloučit závažnou diagnózu, například nádorové onemocnění. Vaginismus může být dále spojen se zánětlivým pánevním onemocněním, vaginálním prolapsem a dalšími obtížemi. Často se objevují též infekce pochvy či zevního genitálu, typicky se jedná především o kvasinkové infekce.
Může si žena způsobit vaginismus sama?
Vznik vaginismu jako takového žena svým vlastním chováním a jednáním nijak podnítit v zásadě nemůže.
Zejména psychické spektrum příčin do určité míry ovlivnit dokáže. Týká se to především těch, které souvisejí s jejím partnerem a s nastavením jejího vztahu. Se svým partnerem by žena měla o svém problému otevřeně hovořit, aby odbourala nadměrnou nervozitu.
Rovněž je na místě se zodpovědně zamyslet nad tím, v jakém vztahu žena setrvává. Jestliže partner nerespektuje její potřeby, nutí ženu do praktik, které jí nevyhovují, případně ji dokonce nutí k samotnému sexuálnímu styku, lze toto považovat za významný spouštěč vaginismu, který však žena má možnost svým rozhodnutím ovlivnit.
Penis do vagíny nemůže buď vůbec nebo pouze částečně a obtížně.
Jak se vaginismus léčí?
Vaginismus jako porucha je přes svou neprozkoumanost moderní vědou velmi dobře léčitelný. Léčbu je nutné navrhnout v závislosti na příčině.
V případě, že je problém psychického původu, je nutné příčinu pojmenovat a pokusit se tyto bloky prostřednictvím správně cílené terapie odbourat. Zahrnuty mohou být do psychosexuální terapie též relaxační techniky, které pomohou ženě k adekvátnímu uvolnění.
Doporučovanou technikou, kterou je vhodné do léčby zahrnout, je též posilování svalů pánevního dna. Využít lze například oblíbené Kegelovy cviky. Gynekologové též upozorňují na nutnost sexuální edukace.
„Mnoho gynekologů se domnívá, že nejlepší volbou je fyzioterapie pánevního dna. Léky jsou pouze krátkodobou pomocí,” tvrdí Nazema Y. Siddiquiová.
Dále lékaři doporučují dilataci vaginálních spasmů. Ta by měla být pozvolná a je nutné přistupovat k léčbě s adekvátní trpělivostí. Zpočátku je na místě používat prsty, později je možné využít vaginální vibrátor menších rozměrů. Jako podpůrnou léčbu doporučují lékaři též užití prostředků s místně znecitlivujícím účinkem (gely, oleje, kondomy s anestetickou složkou).
Ideálně by se terapie neměla účastnit pouze žena samotná, ale také její partner. Při správném vedení si pár s problémem poradí. V některých případech však může být ke zvážení i nasazení antidepresiv.
Lze vaginismus trvale vyléčit?
Vaginismus lze trvale vyléčit a je to i cílem léčby. Vaginismus ponejvíce ženě komplikuje její sexuální život a může mít celkově negativní vliv na její sexuální zdraví a plodnost. Úplné vyléčení bývá možné již cca za několik týdnů.
Nejčastěj kladené otázky na vaginismus (FAQ)
Vaginismus není na celý život
Vaginismus je velmi nepříjemný. Dokáže vám dokonce zničit vztah. Ale naštěstí není na celý život. Nemusíte se s ním naučit žít. Stačí se jen nebát a obrátit se na odborníka. To je mnohdy vítězstvím už samo o sobě. Řada žen se totiž bojí o svých intimních problémech mluvit nahlas a ty pak tiše bují a rostou. Přitom zcela zbytečně.
Nemusíte se ničeho bát. Gynekologové, sexuologové či psychologové jsou tady od toho, aby vám pomohli. Nebudou vás soudit, ani se vám vysmívat. Citlivě vás vyslechnou a budou se snažit o co nejvhodnější řešení vašeho problému.
Další články o ženském intimním zdraví a vitalitě - menopauza, klimakterium, PMS, menstruace
