Podvázání vejcovodů je metoda pro trvalou ženskou sterilizaci. Být sterilní znamená, že žena již nikdy nebude moci otěhotnět a sterilizace má tedy trvalý účinek na zbavení ženy plodnosti.
Během podvázání vejcovodů je lékař prořízne, utěsní nebo zablokuje tak, aby se přes ně zralé vajíčko nemohlo dostat až do dělohy a žena tak nemohla spontánně otěhotnět.
Vejcovody si může žena nechat podvázat kdykoliv, přičemž zákrok je obvykle bezpečný a velmi účinný.
V článku vysvětlím průběh podvázání vejcovodů, očekávané přínosy i další možná rizika.
UPOZORNĚNÍ: Mnohé ženy na internetu hledají jiný výraz a to podvázání vaječníků. Nejedná se ale o stejný proces ženské sterilizace.
Tato chyba často vzniká kvůli nesprávnému pochopení ženské anatomie a fungování ženského těla. Při sterilizaci se tedy skutečně podvazují právě vejcovody.
Vaječníky jsou důležité v produkci některých ženských hormonů a regulaci ovulace, ale v rámci sterilizace se nepodvazují a lékař je ponechá na jejich místě.
Co přesně je podvázání vejcovodů?
Podvázání vejcovodů se provádí ženám v rámci jejich trvalé sterilizace. Jde tedy o velmi účinnou prevenci před otěhotněním a nechtěným těhotenstvím. Setkat se můžete i s odborným výrazem tubární ligace nebo tubární sterilizace (tubární – týkající se vejcovodů, ligace – svázání).
Při zákroku chirurg přerušuje, blokuje nebo utěsňuje vejcovody tak, aby zabránil styku vajíčka se spermiemi a tím zabránil početí.
Vejcovody se nacházejí po obou stranách vaší dělohy a směrem k vaječníkům se rozšiřují. Z vaječníků putují vajíčka přes vejcovody až do dělohy. Když lékař vejcovody uzavře nebo přeruší, spermie se k vajíčku nemohou dostat ani jej oplodnit. Tím lze velmi spolehlivě zabránit otěhotnění.
Podvázání vejcovodů je velmi těžké zvrátit a plodnost úspěšně obnovit. Zákrok pro obnovení by by navíc finančně velmi nákladný. Pokud podvázání zvažujete, vždy si dobře rozmyslete, zda skutečně nikdy nebudete toužit po vlastním dítěti. Pokud ano, chraňte se raději jinými antikoncepčními metodami.
Mít podvázané vejcovody vás zároveň neochrání před přenosem pohlavních nemocí. Pokud se před nimi chcete chránit, používejte bariérové antikoncepční metody jako kondom, pesar, femidom, nitroděložní tělísko a podobně.
3 metody podvázání vejcovodů: Zablokování, přerušení a utěsnění
Proč si ženy nechávají podvazovat vejcovody?
Ženy si nechávají podvázat vejcovody v rámci své trvalé sterilizace a tedy v rámci trvalého zneplodnění. Podvázání vejcovodů má v rámci zabránění otěhotnění účinnost až 99 %. Tak vysokou účinnost má i nitroděložní tělísko nebo antikoncepční implantát. Se svým lékařem vždy mluvte o antikoncepční metodě, která je vhodná právě pro váš zdravotní stav a případná další těhotenství.
Pokud jste pevně rozhodnutá, že vlastní dítě nikdy nebudete chtít, podvázání vejcovodů je bezpečná a poměrně pohodlná antikoncepční metoda. Po zákroku budete moct mít sex bez ochrany a bez obav z otěhotnění.
Pro informaci zmíním, že vejcovody je někdy nutno odstranit v rámci léčby jiných onemocnění nebo v rámci prevence před jejich vznikem, pokud existuje důvodné podezření. Lékař vám může kompletní odstranění vejcovodů (lékařsky salpingektomie) doporučit při zvýšeném riziku vzniku rakoviny vaječníků.
Jak poznat, že jsem připravená nechat si podvázat vejcovody?
Mějte za to, že podvázání vejcovodů je nevratný zásah do těla s výsledkem trvalé sterilizace. Podvázání lze zvrátit pomocí rekanalizace vejcovodů, která je ale úspěšná pouze na 40 až 85 %, takže se na obnovení plodnosti a průchodnosti vejcovodů nelze příliš spoléhat. Šance na otěhotnění po úspěšné rekanalizaci je mezi 50 až 70 %. Až v 10 % případů ale hrozí riziko mimoděložního těhotenství.
Ženy, které si pořád nejsou jisté, zda budou dítě chtít, by měly zvážit nejdříve jiné a zvratné metody antikoncepce jako pilulky, nitroděložní tělísko, kondomy nebo pesary.
Možností může být také mužská sterilizace, konkrétně vazektomie. Při zákroku lékař přeruší chámovody podobně, jako při podvazování vejcovodů. Cílem vazektomie je znemožnit spermiím dostat se z varlat ven z těla a oplodnit ženské vajíčko.
Náročnost operace podvázání vejcovodů
Náročnost operace závisí od toho, který zákrok lékař vybere. Rozhodne se pro něj podle vaší zdravotní anamnézy a podle toho, zda jde vejcovody podvázat hned po porodu nebo jindy.
- Laparoskopické podvázání vejcovodů je málo invazivní, protože vyžaduje pouze malé řezy a tedy i malé rány, které se rychleji zahojí.
- Mini-laparotomické podvázání vejcovodů je invazivnější, provádí se zpravidla do 24 hodin po porodu.
- Laparotomické podvázání vejcovodů je nejvíce invazivní, vyžaduje velký řez do břicha a také delší hojení.
Průběh podvázání vejcovodů
Chirurg vejcovody přeřízne a znovu spojí, uzavře je páskou nebo je rozpálí a utěsní elektrickým proudem. Podvázání vejcovodů může probíhat třemi způsoby:
Laparoskopická ligace vejcovodů
Při laparoskopickém podvázání vejcovodů lékař vytvoří dva malé řezy – jeden u pupku a jeden u stydké kosti. Aby se svaly pacientky dostatečně uvolnily, zákrok probíhá pod celkovou anestézií.
Lékař přes malý řez v blízkosti pupku protáhne laparoskop, kterým nafoukne břišní dutinu oxidem uhličitým. Přes druhý řez zavede chirurgický nástroj. Následně přesně lokalizuje vejcovody a utěsní je páskem, svorkou nebo elektrokoagulací, což je utěsnění vejcovodů elektrickým proudem.
Až lékař utěsní vejcovody, odstraní laparoskopický nástroj a řezy uzavře rozpustnými stehy.
VIDEO (YouTube, anglicky): Laparoskopická ligace vejcovodů
Laparotomická ligace vejcovodů
Laparotomie je rozsáhlejší a náročnější zákrok, než laparoskopie. Laparotomie vyžaduje větší řezy do břicha a delší dobu zotavení. V nemocnici si můžete několik dnů poležet.
Lékař do břicha vytvoří zhruba 2 až 12 cm dlouhý řez a přes něj vytáhne vejcovody ven. Následně je přeruší podobně, jako při laparoskopii a tedy je přeruší a uzavře pomocí svorky nebo pásky. Vejcovody vrátí do původní polohy a ránu v břiše zašije.
Jde o otevřenou operaci břicha, takže doba hojení a léčení může zabrat až několik týdnů. Od laparotomie se spíše ustupuje, protože je invazivní a lékaři ji již označují za zastaralou a komplikovanou.
Výjimku tvoří ženy, které již někdy rodily císařským řezem. V takovém případě lékař použije řez ve stejném místě pro vykonání porodu a poté i i pro podvázání vejcovodů.
Mini-laparotomická ligace vejcovodů
Při mini-laparotomii vejcovodů lékař vytvoří menší řez, proto pojmenování mini. Tento zákrok se obvykle provádí do 24 hodin od vaginálního porodu.
Lékař při porodu lokalizuje vejcovody těsně pod pupíkem. Pokud provádí zákrok mimo porod, řez vytvoří těsně nad stydkou kostí.
Lékař následně vyvede vejcovody ven z těla, uzavře je páskou nebo svorkou a vrátí je zpátky. Pokud zákrok nesouvisí s porodem, vejcovody může uzavřít svorkou. Stehy, které ránu uzavřou, se později samy rozpustí.
VIDEO (YouTube, anglicky): Poporodní sterilizace minilaparotomií
Účinky a dopady podvázání vejcovodů
Po operaci vám bude doporučen klid na lůžku v nemocnici nebo doma podle závažnosti zákroku. Lékař vás bude potřebovat nějakou dobu sledovat. Po laparoskopickém podvázání vejcovodů vás pravděpodobně pustí domů již v ten samý den. Po laparotomii nebo mini-laparotomii můžete v nemocnici strávit jeden nebo i více dnů.
Po podvázání vejcovodů vám mohou být doporučena tato omezení:
| Nezvedejte těžké váhy: | Aspoň 2 týdny po operaci nezvedejte těžké předměty a vyhněte se fyzické námaze. Pokud vám vejcovody podvázali při porodu, námaze se vyhýbejte aspoň 4 týdny po operaci. |
| Nepijte alkohol, neřiďte automobil: | V důsledku působení anestézie není bezpečné nejméně 1 den po operaci pít alkohol, řídit auto ani obsluhovat nebezpečné stroje. |
| Nekoupejte se: | Aspoň 2 týdny po operaci byste se neměla koupat. Do doby, než vám koupel dovolí lékař, se opatrně sprchujte a snažte se nezasáhnout rány. |
| Obklady tlumte případnou bolest nebo otoky: | Oxid uhličitý, kterým vám lékař napustil břicho, vám může vyvolávat nepříjemné pocity na hrudníku, krku nebo ramenou. Vyzkoušejte teplou sprchu nebo termofor. V lékárně si můžete koupit volně dostupné léky proti bolesti, ale pro jistotu je konzultujte s ošetřujícím lékařem. |
| Jezte lehčí jídla: | Po operaci můžete trpět žaludeční nevolností. Jezte proto podle doporučení lékaře, vybírejte si lehčí jídla a pijte dostatek vody. |
| Abnormální vaginální krvácení: | Pooperační vaginální krvácení v rámci hojení ran, které nesouvisí s menstruací, může trvat zhruba měsíc od operace. Pacientky mohou na návrat původní menstruace čekat 4 až 6 týdnů po operaci. Až se menstruace vrátí, může být silnější a méně pohodlná, než původně byla. |
Tabulka bezpečnostních opatření po překonaném podvázání vejcovodů
Nevýhody a rizika podvázání vejcovodů
Ženy, které se pro podvázání vejcovodů rozhodly neuváženě a příliš brzy, až ve 12 % případů litují, že se rozhodly jak se rozhodly. Opět vám doporučuji toto rozhodnutí pořádně zvážit a to i se svým partnerem. Pokud jste mladá, zatím vám ještě netikají biologické hodiny, a až začnou, nakonec se můžete rozhodnout úplně jinak.
Pokud byste se po podvázání rozhodla pro rekanalizaci vejcovodů a tedy zvrácení operace, zákrok je velmi nákladný, pojišťovna jej nehradí a má také poměrně slabou účinnost. I pokud se podvázání vejcovodů povede na výbornou, následná rekanalizace se nemusí vůbec podařit a žena již spontánně neotěhotní.
Další riziko je již podobné jako u jakýchkoliv jiných operací. Podvázání vaječníků se považuje za bezpečné a vysoce účinné, ale konkrétní pacientka může na operaci reagovat abnormálně. S případnými pooperačními komplikacemi co nejrychleji kontaktujte lékaře.
Toto jsou nejčastější možné negativní dopady podvázání vejcovodů:
- zapáchající vaginální výtok,
- hnisání nebo krvácení z rány,
- otok rány,
- nepravidelné vaginální krvácení, které může a nemusí souviset s menstruací,
- závratě a pocity na omdlení,
- horečka,
- bolest pánve, břicha nebo podbřišku,
- poranění orgánů v blízkosti během operace,
- alergická reakce na anestezii.
Velmi vzácně může dojít ke spojení již rozdělených vejcovodů. Zároveň může selhat svorka, takže průchodnost vejcovodu se může obnovit. Tyto vlivy zvyšují riziko mimoděložního těhotenství, kdy plod začne růst právě ve vejcovodu.
Po podvázání vejcovodů kontaktujte svého lékaře okamžitě, pokud:
- vám bude nevolno nebo budete zvracet déle než 24 hodin od operace,
- budete mít teplotu vyšší než 37 °C déle než 24 hodin od operace,
- operační rána oteče nebo začne krvácet či uvolňovat hnis,
- bude krvácení silné a se sraženinami, přičemž za 2 hodiny spotřebujete víc než 1 vložku.
MŮŽE VÁS ZAJÍMAT: Mimoděložní těhotenství: Narodí se vám zdravé dítě nebo ne?
Podvázání vejcovodů a často kladené otázky FAQ
Máte vlastní zkušenost s podvázáním vejcovodů? Proč jste se pro zákrok rozhodla a kterou metodu jste podstoupila?
Na vaše zkušenosti jsme v redakci Erekce.cz zvědaví i s ostatními čtenářkami. Napište nám do komentářů pod článkem a rozjeďme diskusi, prosím 🙂 Přeji vám hlavně pevné zdraví a vždy pouze bezproblémová podvázání vejcovodů.
Další články o účinnosti a rizicích antikoncepce
| Hormonální antikoncepce zmírní bolestivou, nepravidelnou a problematickou menstruaci |
| Spermicidy: Spolehlivost, druhy, použití a důležité informace |
