Tento díl není o balení jako takovém, i když s ním velmi úzce souvisí. Nečekejte tedy techniky pickupu a neotřelé finty.
Jak stále píšu o umění svádět ženy a o různých “technikách”, napadlo mě, že jsem zapomněl na to úplně nejdůležitější. Absolutním základem je totiž znalost vlastního motoru. Co vás žene vpřed. PROČ to vlastně všechno děláte. Proč hrajete game. Proč se vám třeba nedaří tak, jak byste chtěli? Co vás brzdí?
Proč vlastně jdete s kůží na trh? Proč přijímáte dobrovolně jedno odmítnutí za druhým? Když se zamyslíte, dá se umění svádět ženy převést do jakékoliv oblasti života. Práce, podnikání, vztahů. Úspěch v game se tak neuvěřitelně dokáže promítnout do dalších oblastí vašeho života.
Jakákoliv oblast našeho života je nikdy nekončící proces pádů a úspěchů. V podstatě jde o to ustát pády, aby přišly úspěchy. Jak ale být úspěšný a hlavně šťastný v dnešním chaotickém světě? Jak mít nejen lepší game, ale i životní úroveň?
Tento díl bude opět praktický, ale v tomhle netřeba vyrazit do ulic. Naopak. Bude vám stačit váš domov a klid.
Náhlednete hlouběji do sebe samého, pokud tedy nemáte strach 🙂 A možná zjistíte něco víc o sobě. Pojďme na to!
Jaké to je být vámi?
Jednoduchá otázka. Jaký to je pocit, být vámi? Zamysleli jste se někdy nad touhle otázkou? Jaká bude vaše odpověď? Vážně nemám na mysli klasický klišé: “Je mi 34 let, jsem podnikatel a moje koníčky jsou…..” Taková věta je dobrá, když budete v televizi v soutěži, nebo na formální akci. Vám by ale neměla stačit.
Jednoduché cvičení k sebepoznání
Na to abyste zjistili, kdo jste opravdu, stačí jednoduché cvičení. V podstatě si dáte takovou malou meditaci. Pohodlně se usaďte, nebo si lehněte. Zavřete oči. Dýchejte zhluboka a pouze vnímejte svoje tělo. V dnešní uspěchané době je takové cvičení luxusem, který si chcete dovolit.
V chaosu kolem nás totiž stále utíkáte někam mimo nás. Deadliny se kupí, k tomu problémy doma a s hypotékou. Tak často, že nakonec ani nevíte, kdo jste.
Takže teď budete na chvíli sami se sebou. Jen dýchejte.
Jaké to je být vámi? Co se děje? Jaká to je pro vás zkušenost? Cítíte vztek, napětí, nepohodlí, nebo jste uvolnění? Buďte objektivní a upřímní sami k sobě.
Sám na exkurzi ve vašem těle
Aby jsem vám to ulehčil, zkuste si představit, že se někdo magickým způsobem ocitl ve vašem těle. Jak mu tam bude? Bude chtít utéct, nebo se mu tam bude líbit? Zkuste ten pocit oznámkovat od 1 do 10 (1- peklo a 10-ráj). Ještě jednou se nadechněte a otevřete oči. Zapamatujte si ten pocit. Upřímnou odpověď na otázku: “Kdo jste?“
Upřímné zamyšlení se nad tím, kdo vlastně jste, nemusí mít vždy pozitivní výsledek
Už znáte své defaultní nastavení
Nyní znáte svoje defaultní nastavení. Je to docela šílené, ale tohle jste vy. Věřte nebo ne, někteří lidé mají šíleně nízká čísla, když toto cvičení dělají. Třeba 2-3.
Jsou to lidé trpící paranoiou, halucinacemi, šílenými strachy. Když by tito lidé měli jít na ulici a zeptat se třeba na cestu, raději zůstanou doma. Jsou izolovaní. Mají strach, že všichni v okolí je hned odsoudí.
Když jsou ve škole, modlí se, aby nemuseli číst před celou třídou. Znáte ten pocit? Já moc dobře. V takovém stavu jsem byl a nechci být nikdy znovu. Věřím, že ani vy ne.
Špatná zpráva je, že v tomhle stavu žije hodně z nás. Co je horší? Sami si to ani neuvědomujeme. Bereme to jako normu. „Tak to přece bylo vždy!“
Svět kolem nás navíc chce, aby jsme si nic neuvědomili a dále žili v začarovaném kruhu.
Dobrá zpráva je, že znalost správných technik spolu s game má moc tohle napravit. Pevně věřím, že jde o jednu z nejlepších psychoterapií vůbec. Navíc cenově dostupnou každému.
TIP: Mrkněte se na seriál o Pickupu. Jsou to cenné lekce balení žen přímo v terénu.
Učte se neutíkat!
Ve svém vnitřním nastavení chcete být na své stupnici na čísle 10. Tam většina z nás není. Až budete příště venku, rozhlédněte se kolem sebe. Kolik lidí vypadá šťastně? Kolik z nich prožívá naplněný život? Jen se na ně podívejte. U kolika z nich vidíte opravdou energii v jejich očích? Nebude to ani pětina.
Spíše se bojíme, schováváme a pereme se. Snažíme se utéct. Když nejste pocitově okolo 10, nežijete. Spíše zavíráte oči a pořád utíkáte.
Alkohol je jedna z forem útěku
Pěkný příklad je třeba s alkoholem. Někdy si ho dáte, protože máte chuť. Jindy je to kvůli otupění smyslů. Přijde rozchod, krize, problémy. Nejlepší řešení je alkohol. Bolest pak nebude tak veliká. Ve finále pochopíte, že až přestanete utíkat, máte šanci najít tu správnou cestu.
Nehrotit až moc
Někteří lidé na cestě za osobním rozvojem hrotí až moc. Mají svoje cíle a chtějí:
- srovnat svoji tělesnou kondici
- vztahy
- práci
Ve finále pocit spokojenosti nepřijde. Člověk může na sobě pracovat a zlepšovat se. Mít peníze, úspěch, slávu. Stejně se může cítit mizerně. Jak je to možné?
Všechny tyto cíle míří příliš povrchně. Nejdou pod povrch. Podstatné je najít odpověď PROČ. Proč to všechno děláte? Najdete odpověď a bude se vám mnohem lépe dýchat.
Mnozí muži sami sobě otázky nekladou. Mají strach, že na ně nedovedou odpovědět.
Jak postupovat na cestě ke spokojenosti?
V průběhu našeho seriálu občas zařadím podobně laděný článek, který nebude mít nic společného s technikami balení. Bude spíše o mentálním nastavení člověka. Jeho cílem je dovést vás od myšlení v nedostatku k hojnosti. Pak budete nejen lepšími v balení žen, ale změní se vám kompletně celý život.
Tuto cestu neberte tak, že vstřebáte co nejvíce informací. Naopak. Chci abyste si proces co nejvíce prožili. To je účel a cesta k opravdové transformaci a pochopení. Já vás povedu za ruku, ale cestou si musíte projít sami.
Na cestě budete potřebovat projí tři brány, které jsou nezbytné pro vaši transformaci.
- Uvědomění – jednoduše mít oči otevřené a osvobodit svoji mysl
- Důkaz – zažít zkušenost z první ruky, ano, budete hodně zkoušet sami v praxi
- Stabilita – vaše transformace podvědomí bude trvalá
Kouzlo paradigmat
Na téma paradigmatu už jsme narazili v tomto díle o hodném ňoumovi. Paradigma je nastavení našeho podvědomí, skrze které vnímáme svět kolem nás. Paradigmata nás nutí věřit, že vidíme věci objektivně.
Nosíme od narození brýle
Svět tedy nevidíme takový jaký je, ale jak jsme nastaveni ho vidět. Je to tak už od našeho narození. Informace do nás proudí od rodičů, spolužáků, lidí kolem nás, médií a tak dále.
Jde o obrovské množství informací, které jsou na nás doslova vystřeleny. Právě tato exploze ve finále formuje naše vnímání světa. Je to jako kdyby nám někdo od narození nasadil brýle. Protože je máme od narození, ani nás nenapadne, že realita může být úplně jiná.
Jaké je vaše paradigma?
Máte ho od narození. Neřešíte tedy jaké je. Na stupnici vnímání světa můžete být kdekoliv mezi hojností (na naší stupnici 10/10) a nedostatkem (1/10). Pokud přestanete pracovat, cvičit a tak dále, budete směřovat k hojnosti, nebo k nedostatku? Záleží jaké brýle máte na nose. Většina z nás od narození dostane brýle s nápisem “NEDOSTATEK”.
To je také důvod, proč se snažíme stále něčeho dosáhnout a přitom nejsme spokojeni. Nějaká činnost stojí úsilí, ale výsledky neodpovídají naší představě. Případně dosáhneme úspěchu, ale není trvalý.
Snažíme se dosáhnout výšin s olověnými botami
Dokud nepřipustíme, že máme paradigma a nepodíváme se na svět z perspektivy, nic se nezmění. Většina z nás se snaží dosáhnout hojnosti, ale máme přitom na nose brýle s nápisem “NEDOSTATEK”. Je to jako mít olověné boty a snažit se šplhat ke hvězdám. Proto většina z nás nikdy nedojde ke svému cíli.
Lidé pracující na svém seberozvoji se snaží zlepšovat určité dovednosti, ale:
- chtějí zlepšit své sebevědomí = posilují své přesvědčení, že nejsou dost sebevědomí
- chtějí zlepšit svou motivaci = posilují své přesvědčení, že nejsou dost motivovaní
Takhle se dá pokračovat do nekonečna. Důležité je, že všechno toto jednání pouze posiluje doměnku, že nejsme dost dobří. Je proto nejprve třeba sundat špatné brýle a podívat se na vše z perspektivy.
V cizím městě se špatnou mapou
Skvělý příklad z knihy The 7 Habits of Highly Effective People uvádí paradigma jako mapu. Představte si, že jste v New Yorku a někdo vám dá mapu Detroitu. Nezáleží na tom, jak moc budete makat, jak moc budete pozitivní, jak dobré máte afirmace, nebo meditujete. Nikam nedojdete. Opět jen posilujete své původní paradigma.
Čím déle mapu používáte, tím více jí věříte
Představte si, že New Yorkem bloudíte se špatnou mapou několik let. Náhle k vám přijde vandrák, začne se smát a řekne vám: “Kámo máš špatnou mapu. Zahoď to. Je k ničemu.”
Zahodíte tu mapu? Po všech těch letech, kdy jste věřili, investovali svou víru a pot do této mapy. Samozřejmě, že ne. Nezahodíte mapu (brýle). Stanete se obětí takzvaného sebenaplňujícího proroctví. Nakonec sami hledáte důkazy pro to, že vaše tvrzení je správné a ignorujete jakékoliv důkazy o opaku.
Příklad z praxe: Naštvaný člověk, který sleduje špatné zprávy celé dny a roky. Přijdete za ním s dobrou zprávou. Co se stane? Nebude vám věřit. Je obětí sebenaplňujícího proroctví a svého paradigmatu. Za ty roky tak silně věří v negativní zprávy, že dobrým ani nevěří.
Najít jádro pudla
Potřebujete mít perspektivu, abyste mohli nahlédnout do jádra problému. Je to jako byste měli ruku v ohni. Pálí vás. Místo, abyste rukou uhli pryč, dáváte na ruku led, snažíte se blokovat žár improvizovanými deskami. Tedy pořád kroužíte jen kolem problému. Lepší je zaměření na jeho jádro.
Změna prostředí
Určité psychologické směry hovoří o tom, že změna prostředí může pomoci. Tak tomu ale není. Dejte negativního člověka do nádherného prostředí. Stejně bude vidět chyby. Dejte zbabělce do bezpečného prostředí s ostrahou. Stejně bude vyděšený k smrti.
MOUDRO: Kvalita vašeho života závisí na tom, jak prožíváte okolní realitu uvnitř sebe. Je paradox, že naše generace má nejvíce komfortu. Přesto se uvnitř cítíme nejvíce na nic v celé historii.
Ani nevíte, jaké možnosti jsou před vámi
Chcete tedy budovat a podporovat hojnost? Pak ji ucítíte a uvidíte všude. Dále pouze chcete toto přesvědčení posilovat a vytvořit si nové sebenaplňující proroctví. Prvním krokem je tedy sundat brýle. Jak na to probereme v některém z dalších dílů.
