Nymfomanie je zastaralé označení dříve používané pro nadměrnou sexuální touhu u žen. Jde o duševní poruchu. V současnosti lékaři nymfomanii označují jako poruchu hypersexuality a kompulzivní sexuální chování, lidově ženskou závislost na sexu. Kompulzivní znamená, že nymfomanka koná nechtěně a není schopna své konání ovládat.
Nymfomanie ovládá chování postižené, její vztahy, pracovní výkon a prakticky všechny oblasti života. Žena s nutkavým sexuálním chováním může vykonávat určité činnosti, které mohou být mimo morální, kulturní nebo právní hranice.
V článku se podíváme na časté příčiny, typické příznaky a dostupné metody léčby.
Definice nymfomanie
Termín nymfomanie pochází z 19. století. Podle lékařů šlo o zdravotní poruchu. Podle názoru společnosti však byly nymfomanky sexuální delikventky a v této době to neměly vůbec lehké.
Až později začali odborníci nymfomanii nazývat jinými termíny a to jako hypersexuální chování, hypersexualita, kompulzivní sexuální chování nebo pouze závislost na sexu.
I když se jedná o poruchu, zatím není zalistovaná v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch DSM-5, který vydává Americká psychiatrická asociace.
Kvůli tomu, že porucha nemá formálně stanovený seznam příznaků a kritérií pro diagnózu, může být náročné nymfomanii u postižené identifikovat, sledovat a léčit.
Někteří lékaři vnímají nymfomanii jako impulzivní a nutkavé chování, jiní odborníci k ní přistupují jako k závislosti.
Projevy nymfomanie
Pokud si o sobě nebo o blízké osobě myslíte, že by mohla trpět nymfomanií, zamyslete se, zda jste nezpozorovali některé z těchto projevů:
- nevěra a vedlejší poměr mimo vztahu
- nápadně častá masturbace až závislost na masturbaci
- nadměrné sledování pornografie
- vyhýbání se citové stránce vztahů a směrování zájmu pouze na sex
- sex s více partnery
- časté střídání sexuálních partnerů
- náhodný sex s neznámými lidmi
- sex s prostituty
- sadismus a sadistické choutky
- účast na placených erotických telefonátech
- exhibicionismus
Příznaky nymfomanie
Pokud máte silné erotické libido, milujete sex a dovedete souložit hodiny, automaticky to neznamená, že jste nymfomanka.
Nymfomanie je totiž porucha a ta již narušuje pohodlný život a omezuje zvládání běžných aktivit a povinností. Nymfomanie vyvolává až přehnané sexuální fantazie, nutkavé a impulzivní chování. Postižené ženy bývají promiskuitní a často mění sexuální partnery.
Nymfomanka typicky trpí:
- vtíravými a opakujícími se myšlenkami a touhami, posedlostí, problémy se soustředěním – nymfomanka nedovede myslet na nic jiného než sex
- trávením nepřiměřeného množství času přemýšlením o sexu nebo souložením a masturbací
- neschopností omezit nebo zastavit své jednání – i když chápe, že svým chováním omezuje jiné lidi, nedovede se své touze zabránit
- využíváním sexu a sexuálních představ jako útěk od náročných emocí a stresujících situací – sexem nebo masturbací uniká od situací, které nezvládá
- častým střídáním sexuálních partnerů – nymfomance jde pouze o sex, a pokud jeden partner „nestíhá“, najde si jich pro jistotu několik
- úzkostmi a depresemi, pocity viny a zahanbení – nymfomanka chápe, že je na sexu závislá, kvůli čemu se zhoršuje její duševní stav
Některé příznaky mohou ohrožovat život nymfomanky a lidí v jejím okolí. Sexuální touhu může pociťovat i vůči dětem. Může se chovat iracionálně, mít sebevražedné sklony a nebýt schopna se o sebe postarat.
Všechny tyto projevy nymfomanie jsou pro postiženou velmi rušivé a výrazně ovlivňují kvalitu jejího života.
Kvůli rizikovému sexuálnímu chování stoupá riziko sexuálně přenosných nemocí. Nymfomanku zároveň trápí problém udržovat normální mezilidské vztahy, které se netykají pouze sexu. Pokud má nymfomanka partnerský vztah, velmi častá je nevěra.
Psychologické příčiny nymfomanie
Příčiny mohou být stejné jako u jiných duševních poruch. Jednoznačná příčina nymfomanie bohužel neexistuje. Kvůli tomu je pro lékaře problematické identifikovat ji. Každý případ je v něčem jedinečný.
Existují ale určité faktory, které mohou vzniku nymfomanie přispívat:
- silně stresující životní události
- trauma, třeba sexuální zneužívání
- nerovnováha neurotransmitterů (chemické látky v mozku zodpovědné za přenos nervových vzruchů)
- environmentální spouštěče (prostředí, ve kterém postižená žije)
- duševní nemoci (třeba bipolární porucha) a některé léky na jejich léčbu
Organické příčiny nymfomanie
- Cysty na vaječnících (syndrom PCOS) – způsobují nárůst hladiny estrogenu, který nadměrně stimuluje erotické libido.
- Hormonální nerovnováha – zvýšená hladina některých hormonů je spojena s nutkavým sexuálním chováním. Typicky jde o androgeny, serotonin, dopamin a noradrenalin.
- Hypertyreóza – nadměrná činnost štítné žlázy, která produkuje určité hormony. Hormonální nerovnováha vede k tomu, že se sexuální touha vymkne kontrole.
- Léky proti Parkinsonově nemoci – jde o léky na bázi agonistů dopaminu. Nutkavé chování je jejich častým vedlejším účinkem. Kromě sexu může pacientka propadnout třeba hazardním hrám.
- Obsedantně kompulzivní choroba – může doprovázet hypersexualitu. Úroveň poruchy lze zmírnit pomocí léků a terapie.
- Porucha spánkového laloku a epilepsie – tyto stavy jsou spojovány s nymfomanií.
- Stavy ovlivňující mozek – některé nemoci nebo úrazy mohou poškodit mozek. Tato poškození mohou ovlivňovat sexuální chování. Nymfomanie se někdy objevuje u pacientek se stařeckou demencí, roztroušenou sklerózou nebo Huntingtonovou chorobou.
Rizikové faktory vzniku nymfomanie
Tyto faktory přispívají riziku vzniku nymfomanie:
- ženské pohlaví
- věk do 30 let
- výskyt poruchy u jiných členů rodiny
- homosexualita
- intenzivní traumatická životní zkušenost
- zkušenost se sexuálním zneužíváním
- náchylnost ke vzniku duševních nemocí
- jiná již existující duševní porucha
- silný a dlouhodobý stres
- alkoholismus a narkomanie
Jaké další komplikace může nymfomanie vyvolat?
Pokud nebude nymfomanie včas léčena nebo nebude léčena správně, může dále způsobit tyto komplikace:
- deprese, úzkosti a silný stres
- pocity viny a studu
- snížené sebevědomí
- rozchod nebo rozvod kvůli lhaní a podvádění
- problémy ve společenském životě
- problém s výkonem běžných aktivit (studium, práce, péče o domácnost, záliby)
- riziko ztráty zaměstnání
- zvýšené riziko nákazy pohlavními nemocemi
- zatčení kvůli sexuálnímu trestnému činu
- finanční dluhy kvůli nákupu pornografie a využívání placeného sexu
- nadměrné pití alkoholu a užívání drog
- nechtěné těhotenství
Kdy s podezřením na nymfomanii navštívit lékaře?
Lékaře, konkrétně psychologa nebo aspoň praktického lékaře vyhledejte, pokud máte pocit, že vaše sexuální chování, touhy nebo představy jsou mimo vaši kontrolu a nedovedete je ovládat.
Nutkavé chování má časem tendenci sílit a zhoršovat se. I pokud máte silnou sebekontrolu, touhy mohou být tak silné, že jim nakonec podlehnete a to není bezpečné.
Než vyhledáte lékaře, sama sebe se zeptejte:
- Dovedu ovládat své sexuální touhy?
- Ovlivňuje moje sexuální chování vztahy, práci nebo záliby?
- Trpí můj vztah kvůli mé obsesi sexem?
- Myslím na sex pořád nebo většinu dne?
- Snažím se své myšlenky a představy skrývat před veřejností? Stydím se za ně?
Jak se nymfomanie diagnostikuje?
Lékař s postiženou nejdříve povede rozhovor o jejich sexuálních touhách a představách, zeptá se na její sexuální chování a bude se zajímat, jaké má toto chování dopady a důsledky na kvalitu jejího života a vztahů.
Zároveň bude zkoumat její celkovou zdravotní anamnézu, aby vyloučil jiné negativní stavy, které by mohly vzniku nymfomanie přispívat. Zkoumat bude i rodinnou anamnézu, aby zjistil, zda se podobný případ neobjevil u někoho dalšího z rodiny.
Léčba nymfomanie
Léčba hypersexuálního chování u žen může zahrnovat různé metody:
Psychoedukace
Terapie učí nymfomanky zvládat svůj stav a snížit pocity studu a stigmatizace, kterých se jim dostává. Pokud má žena možnost vést upřímné a otevřené rozhovory se specialistou v bezpečném prostředí, kde ji nikdo neodsuzuje, může lépe porozumět zdravým a nezdravým návykům.
Kognitivně behaviorální terapie
Metoda léčby nutkavého sexuálního chování. Terapeut se snaží s pacientkou identifikovat spouštěče, vzorce myšlení, zvládání běžných dovedností a změny životního stylu, které podpoří zdravé a normální chování.
Párová vztahová terapie
Nutkavé sexuální chování může mít původ i ve vztahu nebo v rodině. V některých případech může být vhodné přizvat na sezení s terapeutem i partnera nebo členy rodiny.
Terapie zároveň pomůže postižené zlepšit komunikaci s partnerem a rodinou, posílit vztahy a prohloubit intimitu.
Léky
Lékař může předepsat léky na tlumení příznaků zhoršeného duševního zdraví a sexuálního nutkání. Pokud nymfomanii vyvolala úzkost nebo deprese, lékař předepíše antianxiolytika, antidepresiva nebo antipsychotika.
Je velmi důležité zajít se svým problémem za psychologem a to i pokud by se nymfomanie nepotvrdila. Již to, že čtete tento článek znamená, že máte na duševní poruchu podezření a vyhýbání se odbornému vyšetření může váš stav ještě více zhoršit. Určitě se proto nestyďte. Lékaři jsou zde od toho, aby vám pomohli. Vyhledejte psychologa nebo se k němu nechte doporučit praktickým lékařem.
Jak zvládat nymfomanii?
Aby nymfomanka zlepšila svou životní pohodu, podpořila sebepéči a vyrovnala se s hypersexuálním chováním, je nezbytné, aby zapojila tyto změny:
- vytvoření každodenní rutiny a věnování se činnostem, které odkloní pozornost od vtíravých sexuálních myšlenek
- uvědomovat si a myslet na svůj stav, střízlivě vnímat své myšlenky, emoce, chování, pocity a potřeby
- znát spouštěče svého chování
- pravidelný spánek
- pravidelná, vydatná a zdravá strava
- vyhledání odborné psychologické pomoci
- dodržování předepsané léčby
- nalezení podpůrné skupiny v blízkosti svého bydliště nebo formou on-line schůzek a konzultací
Prvním krokem by tedy měla být návštěva psychologa. Když se mu svěříte, pomůže vám. Nečekejte doma, zda se sexuální myšlenky samy ztratí, protože se mohou dále zhoršovat, ještě více vás trápit a omezovat váš život.
Co jsme o nymfomanii zjistili?
Nymfomanie označuje hypersexuální chování u žen. Nyní je známá pod termínem ženská hypersexualita nebo závislost na sexu.
Porucha může vyvolat pocity viny, studu, úzkosti a deprese.
Nymfomanie může postihnout kteroukoliv ženu a prevence před ní prakticky neexistuje.
Poruchu lze léčit pomocí psychoterapie, samostatného zvládání a v některých případech i léky.
Prvním krokem k pomoci je otevřená komunikace s psychologem. Vyhledejte jej co nejdříve.
Další články o ženském intimním zdraví a vitalitě - menopauza, klimakterium, PMS, menstruace
