Standardní klasifikace sexuality je ovlivněná tím, zda jsme přitahováni muži nebo ženami.
Avšak na sexuální přitažlivost se lze podívat z více úhlů pohledů, a to proto že je ovlivněna kombinacemi biologických, evolučních, sociálních a kulturních faktorů.
Z evolučního pohledu je to celkem jasné – věnuje se pozornost tomu, jak moc člověk bude evolučně adaptivní, tedy zda předá své geny dál.
V rámci výzkumu Davida Busse, který se zabýval novým druhem sexuality – většinová heterosexualita – se zohlednily zejména mužské prožitky v tomto století.
Má se za to, že za pár let bude Bussova práce úplně zbytečná. Tedy to, zda je přitažlivost pouze tělesná nebo emocionální a jestli u ní vůbec záleží na schopnosti se reprodukovat, se stále ještě stoprocentně neví.
V minulosti se sexuální přitažlivost zjišťovala různými metodami, pomocí kterých se přišlo na to, jaké podněty vedou k lidskému vzrušení.
Účastníci studií tak často sledovali pornografické snímky a podle toho, zda muži měli ztopořený penis u sledování hetero či gay porna, se stanovila jejich orientace. U žen byl za klíčový moment považováno zvlhčení pochvy.
„Dřívější výzkumy předpokládají, že genitálie určují i přitažlivost, a to jak v případě žen, tak i mužů.
Zkušenost mnoha lidí, a to včetně těch, kteří jsou součástí minoritních skupin, jsou však s tímto předpokladem v rozporu,“ upozorňuje Van Anders, který se tak rozhodl provést zcela odlišný výzkum.
Van Anders se ve své studii sexuální přitažlivosti zaměřil na to, jaké genderové vlastnosti jsou pro člověka atraktivní místo biologického pohlaví.
Do jeho výzkumu se zapojil i vzorek transgender lidí, cisgendeři či bezpohlavní lidé. Účastníci se považovali za heterosexuální, homosexuální, bisexuální, queer atd.
Vědci jim kladli otázku, zda jsou pro ně atraktivní ženy nebo muži.
Výsledky dat se podřídily psychologickým rysům rozdělených na psychologicky ženské (sladké, pečující), ženské biologické (velká prsa, měkký zadek), genderově nespecifické (hezký úsměv), mužské psychologické (racionalita, nezávislost) a mužské biologické (silné ruce, velká ramena).
Resumé?
U atraktivity byly nejdůležitější genderově nespecifické rysy, a to jak u mužů, tak i u žen.
Jen 38 % žen zmínilo rysy fyzicky mužské. Oproti tomu skoro polovina mužů z výzkumu považuje za atraktivní rysy ryze fyzicky ženské.
Jako nejatraktivnější bytost si účastníci a účastnice zvolili člověka, který vypadal jako žena, ale choval se jako muž.
DÁLE ČTĚTE: Bisexuál – jak žije člověk, který nevnímá rozdíly v pohlavích?
/ZDROJ/
