Addisonova choroba: Vzácná autoimunitní nemoc škodí nadledvinám

Addisonova choroba je velmi vzácný chronický stav, kdy nadledviny neprodukují dostatečné množství hormonů kortizolu a aldosteronu. Addisonova choroba je nejčastěji důsledkem záchvatů autoimunitních onemocnění. Pokud tedy trpíte Addisonovou nemocí, zřejmě zároveň trpíte i jiným autoimunitním onemocněním, které chorobu vyvolalo.

Addisonovu chorobu lze léčit léky. Je zvláštní, že na českém internetu vyhledává výraz téměř 5000 lidí měsíčně. Vzhledem k jejímu vzácnému výskytu by ji totiž příliš mnoho lidí znát nemělo.

Lidé výraz vyhledávají často i v souvislosti s dětmi a psy, které může choroba rovněž postihnout. Zvířátka nás ale v článku zajímat nebudou.

V článku si představíme hlavní příznaky a negativní důsledky Addisonovy choroby, možnosti prevence a léčby.

VÍTE, ŽE Addisonova choroba získala svůj název po anglickém lékaři Dr. Thomasovi Addisonovi, který jako první popsal nedostatečnost nadledvin charakteristickou pro toto onemocnění již v roce 1855?

Obsah článku

Co přesně je Addisonova choroba?

Addisonova choroba je chronický (doživotní) stav, kdy nadledviny neprodukují potřebné množství hormonů kortizolu a aldosteronu. Setkáte se i s lékařským termínem primární adrenální insuficience.

Nadledviny jsou malé párové žlázy ležící na horní straně každé ledviny. Nadledviny jsou součástí endokrinní soustavy a tedy soustavy žláz s vnitřní sekrecí, která kromě kortizolu a aldosteronu produkuje i jiné důležité hormony včetně těch sexuálních.

V důsledku Addisonovy choroby tak logicky dochází k hormonální nerovnováze a to v mužském i ženském těle. Hormonální nerovnováha je stav, kdy mají některé hormony příliš nízkou nebo naopak vysokou hladinu. Oba případy jsou pro zdraví rizikové.

Hormon kortizol člověku pomáhá lépe reagovat na stresovou zátěž a rychleji se s ní vyrovnat. Dále pomáhá udržovat krevní tlak, funkce srdce, imunitní systém, hladinu krevního cukru a má mnohé další funkce. Kortizol je pro život zcela nezbytný a to i přesto, že jej lidé vnímají spíše jako nežádoucí a nebezpečný. Je ale žádoucí a v optimální hladině také bezpečný.
Hormon aldosteron reguluje hladinu sodíku a draslíku v krvi. Hladina těchto prvků reguluje močení a tedy vylučování odpadních látek a přebytečné vody z organismu. Správná hladina tekutin v organismu ovlivňuje krevní tlak a celkový objem krve. I aldosteron je nezbytný pro život a ve vhodné hladině je bezpečný.

Jaký je rozdíl mezi Addisonovou a Cushingovou chorobou?

Addisonova choroba vzniká, když v organismu není dostatek kortizolu a aldosteronu.
Cushingův syndrom vzniká, když je v organismu příliš vysoká hladina kortizolu. Odborně se proto setkáte i s termínem hyperkortizolismus. Jak snížit kortizol vám srozumitelně poradí stránka Blendea.cz
Obě nemoci jsou zdraví nebezpečné a vyžadují léčbu.

MĚJTE PŘEHLED: Cushingův syndrom: Rizikově vysoká hladina kortizolu.

Koho Addisonova choroba postihuje nejčastěji?

Addisonova choroba je poměrně vzácná a postihuje zhruba 1 z 100 000 lidí

Addisonova nemoc může postihnout muže i ženy v jakémkoliv věku včetně dětí.
Lékaři ji nejčastěji diagnostikují u lidí mezi 30 až 50 lety, takže u lidí v produktivním věku.
Je vzácná a postihuje zhruba 1 z 100000 lidí.

Nejohroženější jsou lidé s jinou autoimunitní nemocí, kdy jejich imunitní systém napadá vlastní buňky, tkáně a orgány. Autoimunitní onemocnění nemusí vždy vyvolat i Addisonovu nemoc, ale riziko je tehdy mnohem vyšší.

Jako další jsou vyššímu riziku rozvoje Addisonovy choroby vystaveni pacienti s:

diabetem prvního typu (autoimunitní procesy zapojené do diabetu 1. typu mohou ovlivňovat funkce nadledvin),
perniciózní anémií (autoimunitní poškození žaludeční sliznice vede ke zhoršenému vstřebávání vitamínu B12 a nedostatek B12 negativně ovlivňuje nadledviny),
Gravesovou nemocí (poškozuje nadledviny a štítnou žlázu, co vede k hormonální nerovnováze a přispívá k rozvoji Addisonovy nemoci),
chronickou tyreoiditidou (chronický zánět štítné žlázy, který v důsledku snížení produkce hormonů může vést k rozvoji Addisonovy nemoci),
vitiligem (autoimunitní kožní onemocnění, které může ovlivňovat i nadledviny),
Myasthenia gravis (onemocnění poškozující nervová spojení mezi svaly, které může přispět ke vzniku Addisonovy nemoci),
a některé další.

POKUD TRPÍTE AUTOIMUNITNÍM ONEMOCNĚNÍM, BUDE VÁS ZAJÍMAT: Autoimunitní nemoci a libido: Zánět vám vezme chuť na sex.

Příznaky Addisonovy choroby

Příznaky Addisonovy nemoci jsou mnohdy velmi těžce zjistitelné, protože se choroba obvykle rozvíjí velmi pomalu. Příznaky se tak objevují postupně a někdy mohou být velmi mírné, kvůli čemu si jich postižený nemusí delší dobu všimnout. Příznaky se zároveň liší případ od případu.

Postižení si nejčastěji všímají:

u žen abnormální změny a vynechávání menstruace, ztráta ochlupení a snížené sexuální libido,
u mužů erektilní dysfunkce a rovněž slabé sexuální libido,
BEZ OHLEDU NA POHLAVÍ:
soustavnou únavu, která se časem zhoršuje,
vznik tmavých skvrn na kůži (odborně hyperpigmentace) a to zejména kolem kožních záhybů, na jazyku, dásních a blízko případných jizev,
nevolnost, bolest břicha, časté zvracení, průjmy,
ztráta chuti do jídla a nevysvětlitelný úbytek váhy,
zvýšená chuť na slané potraviny případně na samotnou sůl,
nízká hladina krevního cukru (hypoglykémie),
bolesti a záškuby svalů (křeče), bolesti kloubů,
dehydratace a to i přes zvýšení pitného režimu,
nízký krevní tlak (hypotenze), který může vyvolat závratě, motání hlavy a pohybové problémy,
změny nálad s převahou těch negativních, problémy se soustředěním, podrážděnost, deprese.

DŮLEŽITÉ: Příznaky Addisonovy nemoci se obvykle ohlásí až když je poškozeno 90 % kůry nadledvin. Může trvat až několik let, než choroba způsobí tak rozsáhlé poškození.

Absolvujte aspoň pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře a upřímně jej informujte i o těch podle vás nejméně závažných příznacích.

Addisonova choroba a možné selhání ledvin

Pokud pacient s Addisonovou nemocí utrpí těžké zranění, trpí zároveň jinou nemocí nebo byl delší dobu vystaven velmi silnému stresu, negativní příznaky se mohou objevit i mnohem rychleji a v závažnější míře. Tyto příčiny mohu vyvolat až život ohrožující stav selhání ledvin (Addisonská krize).

Selhání ledvin je již případem pro lékařskou pohotovost. Pokud by nedošlo k rychlému ošetření, selhání může způsobit až smrt.

Addisonská krize a tedy akutní selhání ledvin se projevuje:

extrémní slabostí a neschopností vůbec se pohnout,
náhlou a silnou bolestí v oblasti nadledvin a tedy v dolní části zad, břicha nebo boků,
neklidem, zmateností, střídáním negativních pocitů,
velmi silným zvracením nebo průjmem (pozor, mohou vést k dehydrataci),
rizikově nízkým krevním tlakem,
ztrátou vědomí.

Pokud na sobě tyto příznaky pozorujete, ihned si zavolejte záchranku. Stejně tak pokud tyto symptomy zpozorujete u blízkých osob.

Příčiny Addisonovy choroby

Nejčastější a běžnou příčinou Addisonovy choroby je autoimunitní reakce, kdy imunitní systém postiženého z neznámých příčin napadne zdravé tkáně. V tomto případě jde právě o kůru nadledvin, která za normálních okolností produkuje kortizol a aldosteron.

Zhruba 75 % případů Addisonovy nemoci způsobují autoimunitní záchvaty, a tedy náhlé vzplanutí autoimunitní reakce, kdy imunitní systém začne napadat tkáně kůry nadledvin. Záchvaty mohou mít různé spouštěče, přičemž často jde o stres, infekce nebo změny v prostředí postiženého.

V minulosti byla hlavní příčinou Addisonovy nemoci tuberkulóza. Ve vyspělých zemích je tuberkulóza dobře léčená, ale v rozvojových zemích tuberkulóza zůstala hlavní příčinou Addisonovy nemoci.

Mezi další známé, ale méně časté příčiny patří:

vracející se infekce,
rakovinné buňky, které se rozšíří (metastázují) do jiné části těla a napadnou nadledviny,
krvácení do nadledvin (hemoragie),
odstranění nadledvin v rámci operace,
amyloidóza (ukládání amyloidu a tedy bílkoviny v abnormální formě do mezibuněčného prostoru a okolí cév různých orgánů včetně nadledvin).

Tyto vlivy mohou nadledviny nepřiměřeně dráždit a poškozovat, co zvyšuje riziko vzniku Addisonovy choroby.

Kdy bych měl s podezřením na Addisonovu nemoc zajít za lékařem?

To, že trpíte právě Addisonovou chorobou jako laici sami nezjistíte. K lékaři vás proto mohou dovést až závažnější zdravotní komplikace, které jmenuji výše v příznacích.

Addisonovu chorobu vyšetřuje a léčí endokrinolog a tedy specialista na žlázy s vnitřní sekrecí. Začít můžete i u praktického lékaře, který vás na endokrinologii či jiné vhodné pracoviště doporučí.

Lékařskou pohotovost vyhledejte, pokud zaznamenáte příznaky selhání ledvin (Addisonské krize) a tedy velmi silnou náhlou bolest a abnormální vyčerpání na hranici vydržení.

Jak lékař diagnostikuje Addisonovu chorobu?

Jak jsem již psal, příznaky Addisonovy nemoci se mohou rozvíjet velmi pomalu i několik let a projevovat se obvykle začnou až když je poškozených 90 % kůry nadledvin.

Navíc jsou mnohdy podobné jiným zdravotním komplikacím a kvůli poměrně nízké závažnosti se diagnóza mnohdy zpozdí.

Lékaři Addisonovu chorobu často objeví při jiných vyšetřeních nebo i po běžném krevním testu v rámci preventivních lékařských prohlídek.

Postižené do ordinace lékaře obvykle dovedou až nápadnější projevy jako vznik tmavých skvrn na kůži nebo extrémní únava.

Při podezření na Addisonovu chorobu vám lékař odebere vzorek krve a podle potřeby vás může poslat na další specializovaná vyšetření.

Krevní test:	Z krve bude lékař měřit hladinu draslíku, sodíku, kortizolu a hormonu stimulujícího nadledviny.
Stimulační test:	Lékař vám vpíchne syntetický hormon stimulující nadledviny. Pokud nadledviny po aplikaci neprodukují dostatek hormonů, může jít o příznak Addisonovy choroby.
Test hypoglykemie:	Test měří hladinu krevního cukru (glukózy) před a po injekci inzulínu, což by mělo vést ke snížení krevního cukru (hypoglykémii) a zvýšení kortizolu. Pokud se tak nestane, opět vzniká podezření na Addisonovu nemoc.
Počítačová tomografie:	Zobrazovací test pro posouzení stavu nadledvin nebo hypofýzy, která uvolňuje hormon stimulující nadledviny pro uvolňování kortizolu a aldosteronu.

Tabulka diagnostických metod Addisonovy choroby

Léčba Addisonovy choroby

Jelikož onemocnění kriticky snižuje produkci kortizolu a aldosteronu, léčba se zaměřuje na jejich doplňování do organismu v syntetické formě. Nadledviny jsou obvykle natolik poškozené, že je již většinou nelze „opravit“ a produkci hormonů obnovit.

Addisonova nemoc je chronické a tedy doživotní onemocnění. Pacient proto musí užívat léky až do konce života.

Lékař vám pravděpodobně doporučí také navýšit pitný režim v rámci prevence dehydratace. Dále také zvýšit příjem soli a to hlavně v teplém počasí nebo po intenzivní práci nebo cvičení.

Prevence vzniku Addisonovy choroby bohužel aktuálně neexistuje.

DŮLEŽITÉ: Konkrétní názvy léčiv neuvádím záměrně. Mám totiž informaci, že někteří čtenáři hledali léky, které jsme v článcích jmenovali, bez lékařského předpisu někde po bazarech a falešných e-shopech.

Abych tomuto riziku zabránil, žádné léky nejmenuji. Vždy poslechněte doporučení pouze vašeho lékaře, který má jako jediný přehled o vašem zdravotním stavu.

Jaký je výhled na život s Addisonovou chorobou?

Výhled na budoucí život je i s Addisonovou chorobou poměrně dobrý. Postižený ale musí počítat s tím, že bude muset užívat léky až do konce života. Nicméně s předepsanou léčbou je život obecně normální a bez vážnějších omezení.

Je potřeba zmínit i fakt, že až u 50 % a to i léčených pacientů se rozvine další autoimunitní onemocnění. Jaké a v jaké míře to bude nelze nikdy předpokládat předem. Tato další možná onemocnění již mohou kvalitu života ovlivňovat negativněji.

Konkrétní léky sice nejmenuji, ale v rámci negativních účinků se může rozvinout diabetes 2. typu, osteoporóza, obezita a hypertenze.

Je vždy nutné užívat všechny léky podle předpisu. Pokud by pacient dávku vynechal nebo zvyšovat, léčba nemusí být účinná nebo může mít nežádoucí vedlejší účinky.

Co jsme zjistili o Addisonově chorobě?

Addisonova choroba je vzácné autoimunitní onemocnění postihující nadledviny. Postihuje zhruba 1 ze 100 000 lidí každého věku i pohlaví.
Kvůli chorobě dochází k poškození kůry nadledvin, která tak nemůže produkovat optimální množství hormonů kortizolu a aldosteronu.
Důsledkem Addisonovy nemoci je hormonální nerovnováha, která může vyvolávat nebo zhoršovat různé jiné zdravotní stavy.
Prevence zatím bohužel neexistuje, respektive není známá.
Příznaky se typicky rozvinou až když je poškozených 90 % kůry nadledvin.
V rámci léčby jsou chybějící hormony do těla doplňovány v syntetické formě. Poškozené ledviny je již nezvládají produkovat.
Léčba je poměrně účinná, ale onemocnění je potřeba včas zachytit. Může totiž nevratně poškodit ledviny a způsobit jejich selhání. Addisonova nemoc může být dokonce smrtelná.

Máte vlastní zkušenost s Addisonovou chorobou? Co u vás bylo příčinou, jak jste se léčili a jak se cítíte dnes?

Na vaše zkušenosti jsme v redakci Erekce.cz zvědaví i s ostatními čtenáři. Napište nám do komentářů pod článkem a rozjeďme diskusi, prosím 🙂 Přeji vám hlavně pevné zdraví bez Addisonovy i jakýchkoliv jiných nemocí.