Exhibicionisti – proč je to baví a co hrozí?

Exhibicionisti si chtějí vyjít ven jen tak naostro a vystavit na obdiv své genitálie všem okolo. Pro většinu z nás neuvěřitelná představa, pokud tedy zrovna nejste exhibicionista. Pro toho je vědomí veřejného odhalování neskutečně lákavé. Může to znít úsměvně, ale lidí s podobným smýšlením mezi námi pobíhá s obnaženými šulínky a broskvičkami poměrně dost.

Exhibicionisti jsou mezi námi už dlouho

Termín exhbicionismus má původ v latinském slově exhibere, tedy vystavovat. Z toho je patrné, že nejde o trend moderní doby. Naopak. Exhibicionismus má ve světě dlouhou tradici. V zásadě existují jeho dva druhy.

Exhibicionista, který se vychloubá

První typ exhibicionismu spočívá v nadměrném upozorňování na své úspěchy, přednosti a myšlenky. Lidé s touto poruchou se rádi předvádějí. Na obdiv vystavují úspěchy v posteli, velikost přirození, nebo počet žen na pomyslném kontě.

Chtějí za každou cenu dokázat, že jsou lepší než ostatní. Nemusí jít jen o oblast sexuální. Na druhou stranu své slabší stránky zamlčují, nebo zlehčují.

Takových lidí je kolem nás celá řada. Třeba někoho takového znáte. Možná jste to dokonce i vy sami.

Skutečný nahatý exhibicionista

Druhý typ je typický vystavováním intimních částí těla na veřejnosti. Tento druh exhibicionismu zná většina lidí.

Tito lidé vystavují na obdiv různé části svého těla. Záleží na tom, jaké potřeby daného člověka motivují a jakou chce vyvolat reakci publika. Nejčastěji jde o genitálie, ale jsou známé i případy ukazování hýždí, případně dalších intimních partií těla.

Společným jmenovatelem tohoto jednání je fakt, že jde o nezákonnou činnost.

VIDEO: Exhibicionismus není zábavný ani hezký, ale obvykle velice trapný a obtěžující. 

Proč se exhibicionista obnažuje? 

Exhibicionismus je dle webu opsychologii.cz takzvanou poruchou sexuální preference. Projevuje se dlouhodobým sklonem k deviantnímu chování a prožívání. Touto poruchou trpí mentálně retardované osoby, osoby s poruchou osobnosti a staří lidé, kteří již mají pokleslou sexuální aktivitu.

Tito lidé se na sebe snaží strhnout veškerou pozornost. Chtějí překvapit, šokovat i vyvolat obdiv. Pro některé je to dokonce jediná cesta, jak se sexuálně uspokojit.

ČTĚTE TAKÉ: 8 bezpečných míst pro sex v přírodě. 

Exhibicionismus jako trestný čin

Dle webu epravo.cz se až 65% žen někdy setkalo se exhibicionistou. Dle práva jde o sexuální deviaci, která je typická veřejným odhalením genitálu. Většinou jde o osamělá místa jako parky, průchody  a podobně.

Odehrává se před neznámými dívkami, nebo ženami. Celá exhibice může být doprovázena erekcí, případně masturbací. Jde o nejčastější sexuální deviaci u nás, která se často opakuje u stejného člověka.

Tento typ deviace představuje pro společnost menší nebezpečí, než jiné sexuální delikty. Exhibicionista totiž nemá žádný fyzický kontakt s obětí. Výzkumy ovšem naznačují, že někdy může šok ze setkání zanechat obdobné psychologické následky, jako u obětí sexuálně zneužitých, hlavně u dětí.

Ve výjimečných případech je pak exhibicionismus spojován s počátkem kariéry sexuálních agresorů, nebo pedofilů. Proto je dle některých právníků současný exhbicionismus právně podhodnocen. Dle jejich názoru by neměl být nadále klasifikován jako neškodný incident.

V současné době je exhibicionismus nejčastějá hodnocen jako přestupek proti veřejnému pořádku. Pokud je čin velmi agresivní a obtěžující, lze ho hodnotit jako trestný čin výtržnictví. Tehdy hrozí sankce odnětím svobody až na 2 roky, nebo peněžitý trest v řádu tisíců korun.

Exhibicionismus na veřejnosti je typičtější pro muže

Exhbicionistické chování je typické výhradně pro muže. U žen jde o jev velmi vzácný, i když několik záznamů existuje. Exhibicionista může být heterosexuál i homosexuál. Je typický pro mladého muže do 35 let věku. Po této věkové hranici činnost výrazně upadá. Jsou známé ojedinělé výjimky, které jsou většinou spojené s jinou deviací.  

ČTĚTE TAKÉ: Po čem skrytě touží každá žena a jak to zjistit? 

Léčba exhibicionismu

Většina exhibicionistů léčbu nevyhledává. K té dojde až poté, co dojde k incidentu a je obvykle nařízena vyšší autoritou.

Základem úspěšné léčby je její včasnost. Jejími pilíři jsou psychoterapie a medikamenty.

Výzkumy dokazují, že behaviorální modely jsou velmi efektivní způsob, jak tuto sexuální deviaci léčit.

Léčba má za úkol naučit jedince kontrole svých pohnutek a zajistit lepší alternativu k uspokojení svých potřeb. Tedy takovým způsobem, aby nedocházelo k obtěžování okolí.

Terapie může pomoci odhalit spouštěče rizikového chování a je možné s nimi dále pracovat. Dalšími metodami jsou relaxační trénink, trénink empatie, simulace spolupráce a další.

Mezi léky lze použít takové, které potlačují sexuální hormony. Tím pádem dojde ke zmírnění sexuální touhy. Některé léky na depresi a ostatní poruchy nálad mohou také snížit sexuální pudy. Vždy je ale nutné doporučení psychiatra, který určí vhodnou léčbu.

TIP: Seznam TOP 10 doplňků pro vysokou hladinu testosteronu. 

Je to s exhibicionismem až tak vážné?

Exhibicionismus může vypadat jako závažný problém. Ve skutečnosti tomu tak není. Problém nastává pouze v situaci, kdy jde o trestný čin, nebo přestupek ohrožující společnost.

Naštěstí toto není zdaleka většina případů. Exhbicionisté zpravidla nemají potřebu zatěžovat a trápit ostatní.

ČTĚTE TAKÉ: Sex na veřejnosti – Tresty a sankce, které hříšníka neminou.