Cushingův syndrom (také hyperkortizolismus) je nežádoucí stav nadměrně zvýšené hladiny hormonu kortizolu v krvi.
Abnormálně vysoká hladina kteréhokoliv hormonu je nežádoucí. Dominantní hormon kortizol totiž snižuje uvolňování jiných důležitých hormonů.
V otázce sexuálního zdraví může zvýšený kortizol snižovat hladiny testosteronu, progesteronu, estrogenu a dalších pohlavních hormonů. V každém případě je důsledkem hormonální nerovnováha a to u mužů i u žen postižených Cushingovým syndromem. Hormonální nerovnováha představuje zdravotní riziko vždy.
V článku se podíváme na typické příčiny Cushingova syndromu, příznaky, podle kterých vysoký kortizol poznáte, na možné zdravotní komplikace a samozřejmě na možnosti léčby.
ROZDÍL MEZI CUSHINGOVÝM SYNDROMEM A CUSHINGOVOU CHOROBOU:
Cushingova choroba je jeden z typů Cushingova syndromu. Cushingovu chorobu způsobuje nezhoubný nádor v hypofýze (podvěsku mozkovém), který vylučuje hormon stimulující nadledviny k produkci kortizolu.
Až 70 % pacientů s Cushingovým syndromem trpí současně i Cushingovou chorobou. U dětských pacientů je procento nižší a to zhruba 60 %.
Co přesně je Cushingův syndrom?
Cushingův syndrom je abnormální stav, ke kterému dochází, když se v organismu nachází příliš vysoká hladina hormonu kortizolu. V lékařské řeči se setkáte i s výrazem hyperkortizolismus.
Výraz syndrom totiž označuje celou skupinu různých negativních příznaků, které se u postižených objevují společně.
Přítomnost kortizolu v těle je potřebná, ovšem v normálních mezích. Kortizol se lidově nazývá i stresový hormon, protože organismus jej produkuje při působení různých typů stresové zátěže. Tím nemyslím pouze psychický stres tak, jak jej možná znáte, ale jakoukoliv zátěž, která působí na tělo nebo psychiku. I poklidný běh je pro tělo stresující zátěží i přesto, že lidé mají stres obvykle spojený s něčím negativním či dokonce škodlivým. I posilování svalů nebo učení nové látky je stres. Musíme tedy rozlišovat, zda jde o pozitivní či negativní stres.
Kortizol ve zdravé míře nám totiž pomáhá:
- zvýšit srdeční frekvenci, aby bylo tělo připraveno zvládnout větší zátěž,
- zvýšit krevní tlak, aby se krev dostala v dostatečném množství do potřebné části těla,
- řídit hladinu krevního cukru, aby jej tělo v zátěži mohlo efektivně využít,
- řídit dech, aby se organismus během zátěže správně okysličoval,
- zvýšit svalové napětí, abychom podali co nejlepší výkon,
- a dále řídí mnohé další tělesné procesy.
Kortizol zároveň dočasně „vypíná“ některé procesy, které člověk právě v daný okamžik nepotřebuje. Třeba pokud právě potřebujete na záchod, přičemž se na vás řítí kamion, kortizol „upozadí“ potřebu toalety a bude stimulovat váš výkon tak, abyste před kamionem uskočili. Kortizol upozadil vyměšování a tělo nabudil, aby podalo okamžitý výkon pro svou ochranu.
Pokud je hladina kortizolu příliš vysoká, až nadměrně stimuluje výkon organismu, který se tak přetěžuje a rychleji opotřebí.
Cushingův syndrom se může rozvinout:
- Endogenně (z těla): Cushingův syndrom vyvolala zvýšená produkce kortizolu ve vašem těle.
- Exogenně (z jiných vnějších zdrojů): Cushingův syndrom vyvolaly účinky nějakých léků které užíváte pro léčbu jiného stavu.
Kdo je nejčastěji ohrožen Cushingovým syndromem?
Cushingův syndrom je vzácný a postihuje zhruba do 70 lidí z 1 milionu
Cushingův syndrom se může rozvinout u lidí jakéhokoliv věku. Lékaři jej statisticky nejčastěji diagnostikují u lidí mezi 25 až 50 lety, a tedy v produktivním věku. Jelikož jde o vzácný stav, postihuje zhruba do 70 lidí z milionu.
Ve zhruba 70 % případů postihne Cushingův syndrom ženy a ve zbylých 30 % muže.
Riziko rozvoje Cushingova syndromu roste u pacientů, kteří užívají léky proti jiným nemocem. Hladinu kortizolu mohou zvyšovat léky na astma nebo revmatoidní artritidu, ale také mnohé další. Pokud se domníváte, že vaše komplikace způsobuje právě vedlejší účinek nějakého léčiva, nahlaste problém předepisujícímu lékaři. Pozmění dávku nebo lék vymění za jiný.
Pokud máte zájem o specializované vyšetření, zajděte si k praktickému lékaři nebo přímo do ordinace endokrinologa, což je specialista na zdraví endokrinní soustavy, která kortizol produkuje.
Příčiny Cushingova syndromu
Hlavní příčinou vzniku Cushingova syndromu je nadměrně vysoká hladina kortizolu v těle. Existují mnohé různé příčiny, které mohou tento nežádoucí stav vyvolat.
- Užívání léků proti autoimunitním onemocněním: Onemocnění jako astma, revma, lupus a různé další v těle vyvolávají těžké a chronické záněty. Bohužel léky, které je mají léčit, mohou nebezpečně zvýšit produkci kortizolu a jeho hladinu v krvi.
- Nádory na hypofýze: Hypofýza produkuje hormon, který stimuluje nadledviny k produkci kortizolu. Až 80 % případů Cushingova syndromu je způsobeno právě nádorem na hypofýze. Upozorňuji, že může jít i o nezhoubný a tedy nerakovinný nádor na podvěsku mozkovém.
- Nádory na nadledvinách: Nádor se může vyvinout i na nadledvinách a ty pak reagují nadprodukcí kortizolu. Nádory jsou většinou benigní a tedy nerakovinné, i když velmi vzácně mohou být i zhoubné.
- Nádory jinde v těle: Ojediněle se stává, že hormon stimulující nadledviny vyprodukují i jiné orgány postižené nádorem. Tyto nádory se nejčastěji vyvíjejí v plicích, štítné žláze, slinivce břišní atp.
Příznaky Cushingova syndromu
Ačkoliv má Cushingův syndrom charakteristické příznaky, má i takové, které jsou podobné jiným zdravotním stavům. Postižený si tak může syndrom splést s jiným zcela nesouvisejícím stavem. Zároveň ne každý postižený má příznaky stejné nebo ve stejném rozsahu a závažnosti.
- podezřele rychlý nárůst hmotnosti typicky ve tvářích, břiše, hrudníku nebo zadní části krku (povšimněte si nápadného „vdovského hrbu“ za krkem u některých žen),
- úbytek svaloviny z rukou a nohou,
- pomalý růst u postižených dětí,
- výrazné fialové strie v místech rychlého přibírání na váze,
- kulatý a nápadně červený obličej,
- problémy se zrakem, rozmazané vidění,
- špatné a pomalé hojení ran,
- snadný vznik modřin,
- vznik nového akné nebo příliš silné akné,
- únava a vyčerpanost,
- vysoký krevní tlak,
- problémy s erekcí u postižených mužů,
- snížené sexuální libido,
- nepravidelná nebo vynechaná menstruace,
- závratě,
- nadměrný růst nechtěného ochlupení (lékařsky hirsutismus) na obličeji, krku, hrudníku, břiše, prsou a stehnech,
- nebo naopak plešatění,
- cukrovka.
Proč je Cushingův syndrom nebezpečný?
Cushingův syndrom je bez léčby zdraví nebezpečný a potenciálně může být dokonce smrtelný. Mimo jiná rizika může syndrom způsobit:
- infekce,
- vznik krevních sraženin,
- psychické komplikace až deprese,
- srdeční infarkt,
- přibírání na váze,
- problematické soustředění a potíže s pamětí,
- vysoký krevní tlak (hypertenze),
- vysoký cholesterol (hypercholesterolémie),
- vyšší lámavost kostí,
- cukrovka (diabetes).
Kdy mám s podezřením na Cushingův syndrom zajít za lékařem?
Aspoň k praktickému lékaři (ideálně ale endokrinologovi) zajděte, pokud se u vás objevily některé negativní příznaky, přičemž se ani po pár dnech samy neztratily.
Jak lékař diagnostikuje Cushingův syndrom?
S podezřením na Cushingův syndrom zajděte k praktickému lékaři. Položí vám několik otázek, podívá se na vaši zdravotní anamnézu a provede rutinní hmatové vyšetření. Podle nálezů vás pošle k specializovanému lékaři, který může provést složitější testy.
Musím zmínit, že Cushingův syndrom může být pro lékaře problematické identifikovat. Stav je velmi vzácný, proto ani „běžného“ praktického lékaře nemusí napadnout, že jde o Cushingův syndrom. Pokud praktikovi sdělíte, že se cítíte unaveně a přibrali jste pár kilogramů, může to připsat i „pouhé“ nezdravé životosprávě nebo jiné nemoci. Příznaky Cushingova syndromu se mnohdy podobají příznakům jiných a nesouvisejících stavů.
Příznaky se u žen mnohdy podobají příznakům syndromu polycystických vaječníků a u lidí bez ohledu na pohlaví příznakům metabolického syndromu (vysoký tlak, nadváha a pod.). Lékař proto musí provést složitější testy, aby vyloučil jakékoliv další příčiny a zaměřil se právě na Cushingův syndrom.
Vyšetření a testy Cushingova syndromu
- Test kortizolu z celodenní moči: Lékař vás nechá sbírat moč celý jeden den a poté pošle vzorky na měření kortizolu. Hladina se může během dne různě měnit, proto lékaři nestačí pouze 1 vzorek ranní moči nalačno.
- Test kortizolu ze slin: Během noci je hladina kortizolu obvykle velmi nízká a uvolňovat se začne až před probuzením, aby nás vzbudil a nastartoval. Pokud lékař naměří vysoký kortizol ve slinách v čase od půlnoci do rána, může to být příznakem Cushingova syndromu.
- Lékař vám na noc nařídí užít speciální lék podobný kortizolu (název nejmenuji záměrně). Lék by měl potlačovat uvolňování kortizolu z nadledvin. Pokud ale krevní test po ránu naměří zvýšený kortizol, znamená to, že lék nepotlačil funkci nadledvin, což opět může být důkazem Cushingova syndromu.
Lékař vám může doporučit i jiné metody testování, takže vždy poslechněte všechna jeho doporučení.
Pokud lékař Cushingův syndrom potvrdí, dále začne zjišťovat příčiny. Velmi často jde o nežádoucí účinek léků nebo projev nádorů nadledvin, hypofýzy nebo i jinde. Pokud jde o účinek léků, lékař změní dávku nebo předepíše jiné. Pokud získá podezření na nádor, provede zobrazovací vyšetření:
- počítačová tomografie nebo magnetická rezonance břicha pro kontrolu nadledvin,
- magnetická rezonance hypofýzy pro zjištění nádoru,
- krevní test pro identifikaci jiného orgánu, který může být napadený nádorem.
Léčba Cushingova syndromu
Léčba vždy závisí od konkrétní příčiny Cushingova syndromu.
- Pokud jde o důsledek účinků některých léků, lékař předepíše jiné nebo aspoň změní dávkování.
- Předepsat může také léky pro snížení produkce kortizolu.
- Pokud jde o důsledek nádoru, lékař se jej bude snažit zahubit léky, ozařováním nebo odstranit operativně.
V závislosti na rozsahu a závažnosti Cushingova syndromu může léčba trvat 2 až 18 měsíců nebo i déle.
Žádná konkrétní léčiva ani značky léků nejmenuji záměrně, aby je nikdo nesháněl bez lékařského předpisu a načerno.
| Léky: | Lékař předepíše lék pro snížení produkce kortizolu nebo naopak vyřadí ty, které by mohly produkci kortizolu podporovat. |
| Chemoterapie: | Pokud je nádor zhoubný a navíc se šíří do jiných částí těla. |
| Radioterapie: | Lékař bude ozařovat hypofýzu i několik týdnů, přičemž může trvat roky, než se hladina kortizolu vrátí na bezpečnou úroveň. |
| Operace: | V rámci poslední možnosti může lékař odstranit nádory na orgánech nebo i celé postižené orgány (hypofýza, nadledviny). V tomto případě může lékař po zákroku kortizol do těla doplňovat, protože jej v těle již nebude mít co produkovat. |
Tabulka léčebných metod, pokud Cushingův syndrom vyvolal nezhoubný nebo zhoubný nádor
Existuje prevence Cushingova syndromu?
Bohužel aktuálně neexistuje žádný preventivní způsob, jak se chránit před vznikem nádoru, který může vyvolat Cushingův syndrom. Zde lze poradit pouze dodržovat zásady zdravé životosprávy.
Pokud ale užíváte nějaké léky na předpis, lékař by měl pravidelně kontrolovat, zda dobře účinkují a nezpůsobují nežádoucí vedlejší účinek v podobě zvýšené produkce kortizolu. Pokud to lékař zjistí, musí lék vyměnit nebo aspoň změnit dávku.
Zcela bez kortizolu se nelze obejít a v těle řídí různé životně důležité funkce. Řídí dýchání, proměňuje stravu na energii, reguluje krevní cukr, pomáhá vyrovnat se s různými druhy stresu a tak dále. Kortizol potřebuje v těle každý člověk, ale důležitá je jeho optimální hladina.
Jaký je výhled na život s Cushingovým syndromem?
Ačkoliv se kvalita života pacienta nemusí významně zhoršit, někdy může být poměrně těžké žít s Cushingovým syndromem. Léčba již existuje a účinně potlačuje negativní příznaky. Je důležité o svém problému vědět a dodržovat všechna doporučení lékaře.
Počítejte ale s tím, že vám příznaky Cushingova syndromu mohou dočasně způsobovat problémy. Někteří pacienti rychle přiberou na váze, kvůli čemu se mohou stydět a utrpí jejich ego. Mladí pacienti a stejně tak pacientky mohou plešatět, co na sebevědomí opět nepřidá. Postižení se někdy přestávají setkávat se svými známými a dokonce se stydí ukázat na veřejnosti. V důsledku toho se může rozvinout deprese ze sociálního odloučení a další negativní emoce.
Léčba obvykle pomůže proti negativním příznakům, proto je důležité, aby lékař zasáhl včas. Pokud by vás delší dobu trápily duševní komplikace, oslovte i psychologa.
Co jsme zjistili o Cushingově syndromu?
- Cushingův syndrom je nejčastěji důsledkem užívání některých léků nebo zhoubného či nezhoubného nádoru nejčastěji na hypofýze. Jde o nadprodukci hormonu kortizolu, který poté různě poškozuje organismus.
- Syndrom postihuje zhruba 70 z 1 000 000 lidí, přičemž až 7 z 10 postižených jsou ženy. Zbylí postižení jsou muži.
- Bez léčby může být Cushingův syndrom velmi těžce zvladatelný, proto vždy poslechněte lékaře.
- Má různé negativní příznaky, přičemž i pro lékaře může být problematické syndrom rozeznat.
- Léčba spočívá ve snaze vrátit hladinu kortizolu do normálních hodnot a to užíváním léků nebo ozařováním či operací případných nádorů.
Máte vlastní zkušenost s Cushingovým syndromem? Jak vám jej lékař zjistil, jak vás léčil a jak se cítíte dnes?
Na vaše zkušenosti jsme v redakci Erekce.cz zvědaví i s ostatními čtenáři. Napište nám do komentářů pod článkem a rozjeďme diskusi, prosím 🙂 Přeji vám hlavně pevné zdraví bez Cushingova syndromu, vážení čtenáři.
Další články o příčinách a důsledcích hormonální nerovnováhy u mužů i žen
